Jdi na obsah Jdi na menu

DÍKY BOHU ZA MIMINKA

12. 5. 2014

babies.jpgSešla jsem po schodech do kuchyně a andělé mi řekli, abych se zastavila. Za kuchyní, v místnosti, které říkáme stodola, jsem viděla svou dceru Ruth, která u mě byla na návštěvě, jak sedí a v náručí chová svojí dcerušku Jessicu Jane. Ruth se dívala na svojí holčičku a usmívala se na ní a já jsem viděla fyzickou sílu lásky, jak z ní vychází jako jemná zářivá mlha směrem k dítěti. Ta láska z Ruth vycházela velmi silně a vypadalo to, jako by její síla mateřské lásky vytahovala lásku z dítěte.

Novorozené dítě je čistá láska. Jako novorozenci jsme každý věděli, že jsme dokonalí a zasloužíme si lásku a cítili jsme čistou lásku k sobě samým i ke všem kolem nás.

Novorozené děti ale nejsou schopny tuto lásku vyzařovat ven; ještě se to nenaučily, stejně jako se ještě nenaučily chodit. Ta láska je v jejich nitru, ale oni ji neumí vydávat. Když matka (nebo někdo jiný) vezme dítě s láskou do náručí, její síla lásky (nebo síla lásky otce, prarodičů, sourozenců nebo jiných lidí) vytahuje lásku dítěte ven. Pozorovala jsem Ruth a její intenzivní sílu lásky, jak učí mou 12 týdenní vnučku Jasseicu Jane, že je bezpečné milovat a vytahuje z ní její čistou lásku.

Je tak důležité, abychom všichni ukazovali dětem lásku. Tím totiž pomůžeme nejen vytáhnout čistou lásku z dětí ven, ale dokonalost, nevinnost a zranitelnost novorozence nám často nevědomě pomáhá uvolnit svoji vlastní lásku. Možná je to jen trošička, řekněme dždibíček lásky, ale tento trošek může velmi zvýšit sebelásku takového člověka.

Díky Bohu za miminka.

Požehnání vám, vašim rodinám a milovaným.

Lorna