Jdi na obsah Jdi na menu

JAK VÁM ZMĚNILY LORNINY KNÍŽKY ŽIVOT? - VÍTĚZNÉ PŘÍSPĚVKY SOUTĚŽE

14. 12. 2014

lorna-byrne---books-cz-a-sk.jpg

Drazí čtenáři,

moc vám všem ze srdce děkujeme za vaše krásné a upřímné příběhy a výpovědi, kterých přišlo skutečně mnoho. Bylo velice těžké vybrat jich jenom několik, ale věříme, že nás při výběru vedli andělé :-) Tady jsou příběhy těch, které jsme vybrali. Ještě jednou vám všem děkujeme a přejeme nádherné Vánoce.
Honza a Pája

***

Knihy Lorny Byrne mi pomohly najít znovu smysl života. Ta krásná skromná žena dokázala ve mně vzbudit více soucitu s lidmi, vážit si více štěstí a těšit se z maličkostí, najít víru a naději v těžších chvílích života. Pamatuji si, jak jsem si strašně přála, abych mohla jet do Prahy na Lorny přednášku anebo jí aspoň na chvíli zahlédnout při autogramiádě, ale bohužel mě zradilo srdce a musela jsem jít ležet do nemocnice. Na stolku jsem měla knihu Schody do nebe od Lorny a musím říct, že většina zdravotních sester knihu četla a nadšeně si se mnou povídala o andělech. Až jednou knihu viděl zdravotník, který různě na oddělení pomáhal a začal jako všichni si se mnou o andělech povídat a asi za tři dny přišel a povídá. "Já jsem byl v Praze se na Lornu podívat, měl jsem tři kartičky podepsané Lornou. Jednu si nechám, jednu jsem dal své kolegyni v práci, protože si to moc přála, a třetí jsem nosil stále u sebe a říkal si, ta je pro někoho určená a najde se člověk, kterému bude patřit a pak jsem uviděl vás tady ležet s knihou na stolečku a okamžitě jsem věděl, že vám jí musím dát, že je pro vás." Nikdy na tuto chvíli nezapomenu. Byl to můj nejkrásnější dárek v životě, který nosím stále u sebe a nikdy ho nikomu nedám. Dokazuje totiž laskavost a víru lidí kolem nás. Musím ještě dodat, že při odchodu z nemocnice mi mávaly sestry, ať nezapomenu, víte na co....

Hanka

***

Približne pred rokom som sa dostala ku knihám o anjeloch, aj keď som predtým o nich vedela a nepochybovala, predsa len nemala som žiadnu osobnú skúsenosť. Snažila som sa vždy držať vlastnej intuície a nenechať sa ovplyvňovať módou ani v ezoterike. Mala som pochybnosti, či anjeli naozaj pracujú a pomáhajú tak ako to všetky tie úžasné knihy tvrdili. Odradzali ma leskle nebeské obálky a trblietave pismenka. V takmer každej knihe ktorú som chytila do ruk bol podrobný návod, doslova návod na použitie anjela.
Potom som našla  knihu od Lorny. Jej príbeh bol jednoduchý, skromný a jasný. Nepresviedcal ma a nedával mi dobré rady. Jednoducho bol. Bol v tej záplave kníh, v ktorej sa snažíme neutopit a nájsť to správne záchranné koleso. Lornina kniha je z tých ktoré počkajú pokojne na svojho čitateľa. Nepotrebuje sa vnútiť, lebo pravdivé slová sa nikdy nevnucuju. To ma presvedčilo.  A ja jej dakujem za pomoc.

Andrea

***

Když jste nám zaslali e-mail s vynášením soutěže, nevěděla jsem, jestli do toho vůbec půjdu. Nejsem zrovna typ na soutěžení. Ale včera jsem si bůhvíproč řekla, proč ne? Vždyť o nic nejde.
O Lorně jsem se dozvěděla díky jednomu skvělému blogu, který dnes už bohužel neexistuje, a zprvu jsem k ní byla docela kritická. Už v té době jsem se zajímala o 'nadpřirozené' bytosti, ale to jsem spíš tak předpokládala, že mohou existovat, než že bych si byla nějak extrémně jistá.
Když mne ale nakonec přemohla zvědavost a Lorninu knihu jsem si koupila, užasla jsem. Tehdy mi, pokud dobře počítám, mohlo být tak kolem jedenácti let.
Lorně a poselství, které sdělovala, jsem uvěřila okamžitě. Pamatuji se, že jsem se rozplakala a nedokázala jsem se uklidnit, ta informace na mě těžce dopadla.
Od té doby už nic nebylo stejné. Na všechno jsem začala pohlížet jinýma očima, jakoby se v mé hlavě uvolnila pomyslná mříž, která mi předtím bránila k pochopení.
Dnes je mi 14 let a na Lornu jsem pochopitelně názor nezměnila a nezměním. Je to úžasná bytost a jednou bych jí hrozně ráda poděkovala osobně.
Díky ní jsem potkala pár skvělých lidí, kteří mi hodně rozumí a pomáhají.
Lorna zahájila explozi změn v mém životě. Začala jsem víc ctít a chápat přírodu, občas se modlím, snažím se rozmlouvat s mými (pro mne) neviditelnými přáteli, učím se vidět auru. Také to značně ovlivnilo mé chápání ostatních, života.
V některých ohledech jsem také více poznala a pochopila sama sebe.
Nakonec bych se s vámi chtěla podělit o jednu z mých nejhezčích vzpomínek... Abyste tomu správně rozuměli.. Jsem velice introvertní, melancholický, nesebevědomý člověk, a tak ze všeho nejvíc nejspíš potřebuji podporu. Jednou mi moc milá paní věštkyně řekla: "Ano, vidím tvého anděla strážného. Je opravdu krásný. Stojí támhle vlevo za tebou a usmívá se od ucha k uchu."

Mona

***

Ke knížkám od Lorny mě přivedla moje kamarádka, která je kamarádka, andílek a duchovní průvodce.
Když jsem si ji koupil a přečetl, tak jsem ji asi nebral nějak vážněji. Ale pak tento rok babička, moje druhá mamka, dostala mrtvici. Jeden večer, když jsem smutný ležel v posteli, tak mi v knihovně padl zrak na Andělé v mých vlasech. Přečetl jsem ji na posezení , nevím jak to vyjádřit, ale nějak mě to smířilo.  Nelitoval jsem, že babička umírá v devadesáti, zažila plnohodnotný život . Byl jsem smutný, že jsem jí neřekl častěji, že jí mám rád a že si jí vážím, že jsem jí nepoděkoval. Nějak mi nedocházelo, že tu furt je. Po přečtení knížky jsem pochopil a poděkoval jí za vše, co pro mě udělala. Díky Lorně vím, že to slyšela a že mě z nebe hlídá, jako mě hlídala za života. Proto se snažím být i lepším člověkem, neb vím, že by to chtěla.

Martin

***

Knížky Lorny Byrneové ovlivnily můj život víc, nežli by mě kdy napadlo. A jsem moc vděčná za tak nádherné knížky.
Už ve chvíli, kdy pošťák zazvonil na zvonek a podával mě balíček s prvním dílem Andělé v mých vlasech, který jsem dostala ke svátku od své maminky. Knížku jsem přečetla jedním dechem a postupně nechala kolovat po rodině a přátelích. Jako by se něco prosvětlilo a život kolem dostal úplně jinou barvu a vůni.
Konečně jsem dostala odpovědi na své otázky. Pocit, že je někdo neustále se mnou a sleduje mě, pomáhá mě a utěšuje, šeptá a ochraňuje.
Pocit, že mě nějaká zvláštní síla pomáhala celou dobu pozitivně změnit život. Kruh se uzavřel. Pochopila jsem,proč mám zdravotní problém v bederní oblasti, už z doby dětských let. Co dělám špatně a že musím radikálně změnit způsob myšlení!
Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na páteři jsem musela podstoupit operaci v H.K. na Neurochirurgii v březnu 29.3.2013. Díky Andělům, doktorům a rodině a přátelům, kteří mě podporovali a stáli při mě, jsem neměla strach a zvládla jsem vše, co bylo nutné a to nejlepší, poznala jsem spousty jiných lidí v nemocnici a společně jsme vše překonali. Chodili jsme společně po chodbách a dělali nové krůčky. Smáli jsme se v chodítkách a zkoušeli znovu chodit po schodech a jednou jsme tam našli krásné bílé peříčko.Tou dobou vyšel třetí díl Lorny Andělské poselství naděje. Měla jsem ho s sebou v nemocnici a četly jsme ho společně s dalšími pacientkami.
Pobyt, i když trošku netradiční, jsem si užila a pochopila, že jsou na tom lidé mnohem hůř a že společné obejmutí, úsměv a dodání láskyplné a laskavé podpory a odvahy dodá sílu a naději každému a každý si jí zaslouží.Ten nádherný pocit,že jsme někým mnohem, mnohem vyšším a plným lásky a světla, všichni na Zemi milováni, je naprosto úžasný a osvobozující.

Po návratu z Fakultní nemocnice a po řádných rehabilitacích ,jsem změnila zaměstnání na montáži u jedné firmy a našla si práci jinou a pracuji v zaměstnání společně se zdravotně postiženými lidmi, jako jsem já a myslím, že je vše tak, jak má být. Také jsem se jela podívat na tým moc hodných sestřiček a doktorů a poděkovat jim za pomoc. Pochopila jsem, že není všechno zlato, co se třpytí, že to nejdůležitější v životě není mít krásnou tvář, krásný dům nebo auto či jinou materiální věc.
Ale krásnou duši, ze které vyzařuje pohoda a radost a soucit s jinými bytostmi. A milovat jeden druhého nesobecky a to i v tom případě, kdy má někdo trápení a projevuje se nehezky k okolí. Pochopit jeho vnitřní úděl. Naučila jsem se soucítit a vidět v lidech to dobré, i když je to někdy těžké. Všichni jsme spirituální bytosti plné lásky a světla.To je ten nejkrásnější Dar, jenž nám byl dán.
Knížky změnily hodně v mém životě a otevřely mé nitro. Pomohly mě posunout se dál ve spirituálním vývoji společně s ostatními. Pomohly podporovat nemocné lidi a dodávat jim odvahu nemoc zvládnout a změnit život kolem nás, ale nejvíc uvnitř nás samotných.

Kateřina

***

Zatím jsem přečetla jen Anděle v mých vlasech od Lorny. Kniha mne dostala se vším všudy, co do ní Lorna vložila.
Její osud, její myšlenky, její čistota, její moudrost. Nedokážu napsat vše slovy, co jsem prožívala.
Když jsem knihu dočítala, neubránila jsem se slzám.
..tato knížka je jako můj malý - velký osobní poklad. Uvědomila jsem si jak důležitá je pro mne cesta duchovna, i když ještě nedávno jsem o této nádherné cestě neměla ani tušení. Jak důležitá je láska v našich životech a jak stačí změnit úhel pohledu a myšlenky ve vlastní hlavě a začnou se dít malé - velké osobní zázraky. Musím ještě napsat jeden zážitek s touto nádhernou knihou. Pracuji jako dobrovolník v domově pro seniory a knížku Andělé v mých vlasech jsem vzala sebou. Četla jsem ji svým milým klientkám na pokračování. Měla jsem obavu, jestli bude knížka pochopena a jestli se bude líbit. Ó jak jsem se ve svých obavách mýlila. Nejen že byla pochopena a moje milá děvčata se těšila na každé další čtení a rozebíraly, co už jsme se dočetly, ale jedna klientka mne požádala o zakoupení knihy pro svou švagrovou, která zrovna procházela těžkým osobním obdobím. Letos si nadělím druhou knihu od Lorny - Schody do nebe. Už se moc těším, až si ji přečteme společně s mými milými děvčaty.

Děkuji Lorně i vám.

Milada

***

Všechno to začalo před třemi lety.

Zažilak jsem několik nepříjemných a bolestných zážitků, zemřela mi má milovaná sestřenice, kocourek a rozešla jsem se se svou dobrou kamarádkou... Byla jsem nejistá v sobě, nechtěla jsem být velká a dospívat, připadala jsem si jiná než ostatní, nerozumněla jsem si s vrstevníky a měla jsem pocit, že se začínám motat ve zmatku, smutcích a strachu a že se vzdaluji sobě a rodině. Začala jsem být často nemocná a polehávat, až to přešlo v únavový syndrom, pobyty v nemocnicích a návštěvy lékařů a různých léčitelů. Byly to pro naši celou rodinu moc těžké a náročné dva roky. Když se mi podařilo rozpohybovat tělo a po fyzické stránce jsem byla v pořádku, přestala jsem mluvit, vzlykala jsem a motala jsem se v různých úzkostech a depresi. Byly lepší chvilky a potom horší, ve kterých jsem měla pocit, že se z toho nedostanu a nevrátím se zpátky do běžného života.

A právě v těch chvílích nám do naší cesty přišla kniha Andělé v mých vlasech. Maminka mi ji začala předčítat každý den kapitolku nebo dvě. Poznala, že při čtení Andělů v mých vlasech a poté Schody do nebe se pokaždé uklidním, nevzlykám a také jsem se poprvé, po dlouhé době, začala usmívat. Ty chvíle blízkosti s maminkou s knihami paní Lorny byly pro mne takové světlé body dne. Pamatuji si, že jednou, když maminka dočetla, jsem cítila, jako by mě a maminku andělé objímali a celou mě zabalili do lásky a světla... jakoby se moje srdíčko uvnitř usmívalo. To byly krásné okamžiky, které mi přinášely naději ... Cítila jsem, jak ze mě odchází po kouskách všechno napětí a strach...

Potom se shodou více věcí a pochopení začal můj stav zlepšovat. Přišel nám do schránky časopis Meduňka, kde právě - jistě to nebylo náhodou - byl rozhovor s paní Lornou a bylo tam napsané, že na jaře 2013 má přijet do České Republiky a na Slovensko... A já jsem beze slov rodičům jednou sdělila, že bych si velmi přála se s paní Lornou setkat.
Také se mi vybavuje ještě jeden moment: Byl Nový rok a my jsme s rodiči a bráškou pouštěli lampion přání. A já jsem si, když lampion vzlétal, celým srdcem a duší přála a modlila jsem se k andělům, abych se mohla někdy s paní Lorničkou setkat. Cítila jsem, že nám to pomůže...

A mé přání se splnilo. Cesta k setkání byla malinko klikatá, nemohli jsme sehnat lístky, ale nakonec se nám to podařilo a my jsme sehnali lístky do Bratislavy. Nedovedu popsat, jak jsem se na ten den těšila!
Po dlouhé době jsem si dovolila vzít do rukou mé milé pastelky a paní Lorně napsat dopis a namalovat obrázek.
A krátce před naší cestou do Bratislavy mi přistálo pod nohama na zemi bílé malinké peříčko. To bylo pro mě úžasné znamení.

Na 11. dubna asi nezapomenu. Byl to pro mě jeden z nejsilnějších a nejkrásnějších dní v životě.
Setkání s paní Lornou, objetí a požehnání od ní bylo pro mne setkání s andělem.

Jsem velmi vděčná, že jsme mohli do Bratislavy jet a že jsem mohla paní Lornu poznat. Dodala mi obrovskou naději, lásku a radost.

Od té doby se u nás změnilo soustu věcí k lepšímu. Jakoby se uvnitř mě něco pohnulo, něco uvolnilo a začalo to vykvétat. Tak nějak to cítím. Vytáhlo mě to ze dna.
Začala jsem hodně tvořit, a to mi přináší velkou radost a potěšení. Plstím z ovčí vlny a maluji anděly, které vnímám.
Občas jsou pořád chvíle smutku a strachu, ale jsou mnohem méně častější a když si na paní Lornu vzpomenu, prohlédnu si fotky, na kterých mne objímá, a připomenu si, že jsou kolem nás andělé, cítím se hned silnější a zase se mi vrací radost...
Moc mi pomáhá si to uvědomovat třeba i ve škole, když mám pocit, že jsem jiná, když nastane nějaká nepříjemná situace, nebo když se potkávám s lidmi, se kterými si nesedím.
Uvědomuji si to světlo, které uvnitř každý má, tu lásku.....
Paní Lorna je tak skromná, úžasná žena...
Děkuji z celého srdce Bohu a Andělům, že mi paní Lornu přivedli do cesty...

Terezka